Zlatá pavučina
Této trase se také říká „zlatý okruh“ nebo „první městský okruh“ . Trasa vás provede historickým centrem města Sušice. Cestou si můžete prohlédnout mnoho historických skvostů města jako je budova sušické radnice, empírová kašna, Krocínovský dům č.p. 49/I (hotel Fialka), kostel sv. Václava, kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe.
Při této procházce můžete navštívit v Muzeu Šumavy unikátní sušický mechanický betlém, který patří mezi největší pohyblivé betlémy v ČR.
Popis trasy:
Náměstí Svobody – kostel sv. Václava – Židovský hřbitov – Synagoga a pivovar – Městské hradby – Vorařské návěstidlo – kostel sv. Felixe – Kostel Nanebevzetí Panny Marie– Na Vršku – hřbitov – kaple sv. Rocha – Nuželická ulice – Muzeum Šumavy
Nejstarší historie města Sušice je úzce spjata rýžováním zlata. První rýžovníci se zde usadili patrně koncem 8. století. Na březích Otavy tehdy vznikly dvě osady– Nuželice (dnešní Horní Předměstí na pravém břehu řeky) a osada na úpatí Svatoboru (dnes areál továrny PAP). Důležitým faktem z nejstarší historie města je i jeho dočasná příslušnost k Bavorsku v době, kdy se Sušicko dostalo do držení bavorského rodu Bogenů. První písemné zmínky o Sušici pochází až z r.1233.
Význam místa vzhledem k jeho poloze na obchodní cestě do Bavorska si uvědomil až Přemysl Otakar II, který získal Sušicko natrvalo zpět. Jeho syn Václav II. zde začal budovat nové královské město – Sušici.. V r. 1322 dal král Jan Lucemburský obehnat město hradbami a r. 1325 potvrdil královskému městu práva na zlatá rýžoviště. Postupem času získala Sušice další práva a privilegia. V 16.století Sušice obhájila před Maxmiliánem II. mandát na svobodné sklady soli. S dovozem soli souvisí i rozvoj sušického sladovnictví, protože sůl se kupovala za obilí a slad.
Během období třicetileté války zpustošila vojska obou stran celý kraj a několik let poté, v letech 1698-80 postihl Sušicko mor. Jednou z největších tragédií byl ale požár, který vypukl v létě roku 1707. Prakticky celé město i s předměstími lehlo popelem. Oheň se rozšířil během pouhé půl hodiny a zahynulo při něm 31 osob. Po celé 18.stol. se snažila Sušice zahladit stopy této tragédie.
Koncem 18. století se začíná měnit vzhled města - je vydán zákaz volného pobíhání vepřového dobytka na ulici a zřizuje se první olejové veřejné osvětlení. Ve třicátých letech 19. století bylo vydlážděno náměstí a Pražská ulice. Za radnicí byla zbourána zapáchající jatka a masné krámy. Postupně byly zbořeny městské brány (Říšská r.1842, Pražská r.1836 a Klášterní r.1856 ), hradby a příkopy byly rozprodány na stavbu domků
Největší rozkvět nastal v 19. stol.v souvislosti se založením sirkařské výroby (r.1839) zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem. Koncem 19 stol. se rozvíjel také kožedělný průmysl(firma Schwarzkopf dokázala později jako jediná obuvnická firma konkurovat Baťově velkovýrobě). V r. 1868 měl Sušický okres dvacet pivovarů a pět mlýnů. Na Sušicku v té době pracovalo přibližně sedm sklářských hutí a několik papíren. V r. 1871 se v Sušici začaly chovat lososovité ryby, r. 1888 bylo město napojeno na železnici a v r. 1898 byla založena nemocnice. Od r. 1933 začala továrna PAP vyrábět kelímky z impregnovaného papíru (v současnosti hlavně z plastů).
Město mělo vždy převážně české obyvatelstvo, a proto nebylo r. 1938 připojeno k Velkoněmecké říši. Dne 6.5.1945 bylo město osvobozeno americkou armádou generála Pattona, pod velením generálmajora Williama A. Hoge.
Trasa zlaté pavučiny vás provede kolem těchto objektů:
1. Budova sušické radnice.
Dvoupatrová renesanční budova s 31 m vysokou věží. Svou dnešní podobu získala radnice při radikální přestavbě v letech 1850-51.V objektu se dochovala celá řada hodnotných prvků (renesanční klenby, klasicistní krov, dobová malířská výzdoba atd.), které řadí z památkového hlediska sušickou radnici mezi nejvýznamnější radniční stavby u nás. Ve vestibulu radnice najdeme kamennou desku s latinským nápisem, jednu z nejstarších sušických památek, která připomíná výstavbu hradeb v r.1322. Na levém rohu budovy je zavěšen zvonek „Planýř“ který v minulosti sloužil k ohlašování požárů.
2. Lípa Svobody
Lípa byla TJ Sokol zasazena r.1919.
3. Kámen neštěstí
Váže se k němu pověst převyprávěná na pamětní desce
4. Empírová kašna z pol.18.stol.
5. Dům Rozacínovský č.p. 48 (sgrafitový dům)
V jádru gotický dům je vyzdoben figurálními sgrafity pocházejícími z r.1600. Nad portálem se zachoval fragment gotické malby (v červenočerné barvě). V domě bývala lékárna a později Správa CHKO Šumava.
6. Dům Krocínovský č.p.49 (hotel Fialka)
Dům původně gotický s klasicistní fasádou a balustrádovou atikou, sousedí s domem se dvěma štíty a okrově – červenými psaníčkovými sgrafity (č.p. 50). K hotelu Fialka patřila vyhlášená cukrárna Fialka.
7. Kostel sv. Václava
Byl postaven v pol. 14 stol. Hlavní městská hradba tvoří jeho jižní obvodovou zeď. Kostel měl původně dvě věže, ty se ale po v požáru r. 1707 zřítily. Nová přestavba v letech 1884-1885 dodala chrámu pseudogotické prvky. Oltářní obraz patrona České země sv. Václava pochází z roku 1858. Budete-li se pozorně dívat, najdete ve zdi kostela zabílenou dělovou kouli (upomínku na Třicetiletou válku se Švédy).
8. Starý židovský hřbitov
Je jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Byl založený r. 1626 a byl vklíněn do hradeb obklopující staré město, později rozšiřován. Pochovávalo se zde do roku 1873. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z r. 1708. Klíče od něj jsou k zapůjčení na našem Informačním centru.
9. Bývalá synagoga
Byla dobudována r.1859 (slavnostní vysvěcení provedl rabín A. Schwarzkopf)a domy sušických Židů, kteří byli v roce 1942 odvlečeni do Terezína a téměř všichni byli vyvražděni v koncentračních táborech. Synagoga byla zbořena v roce 1964 a na jejím místě vyrostla výrobna lahůdek Jednoty.
10. Bývalý městský pivovar byl založen v roce 1571 a proslavilo ho pivo Granát. Zrušen byl v roce 1949 a v letech 1964-1965 byly objekty pivovaru postupně zbořeny.
11. Městské hradby
Byly postaveny r.1322z rozhodnutí krále Jana Lucemburského. Město bylo opevněno vnější a vnitřní hradbou (průměrná šířka 1,2 m a 2,1 m, výška 5-6 m) a příkopem mezi nimi(místy až 13 m široký a 6 m hluboký). Vnitřní i vnější hradby byly opatřeny střílnami a ochozy a proloženy baštami, brankami a třemi věžovitými dvojitými bránami, Pražskou, Říšskou a Klášterní. Svou odolnost si hradby vyzkoušely již v r. 1395 proti Jindřichu Rožmberkovi a obstály.
12. Vorařské návěstidlo
Sloužilo pro řízení provozu na řece při plavení dříví.
13. Kaple Anděla Strážce
Raně barokní kaple z let 1682 – 83. Dle pověsti se zde zjevil anděl, aby ochránil malé dítě, kterému se kolem nohy ovinul jedovatý had. Dle záznamů přišlo na poutní místo v r. 1908 kolem 10.000 lidí. Ke kapli vede od břehů Otavy kovaná křížová cesta.
14. Kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe
Byl založen císařem Ferdinandem III. pro posílení katolické víry v kraji. Základní kámen byl položen r. 1651. Kostel se stal poutním místem celého Pošumaví, protože brzy po vybudování daroval kostelu Jindřich Hýzrle z Chodů obraz Bolestné Panny Marie, považovaný za zázračný V r. 1950byli řeholníci vyhnáni a klášter dlouhá léta sloužil vojsku. Zpět se kapucíni mohli vrátit až r. 1993. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r.1731.
15. Pstruhová líheň
Sušičtí pstruzi a lipani byli proslaveni natolik, že se dostali i na stůl císaře Rudolfa II. Za10 let dodala líheň do Otavy 400.000 lososů, 17.000 pstruhů a dokonce 3.000úhořů. Poslední sušický losos byl v Otavě zaregistrován a uloven 19.6.1941a vážil 6 kg.
16. Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Současná podoba je z doby po požáru r. 1591. Cenná je tzv. Kabátovská kaple z 15.stol. s hvězdovou klenbou. Nyní je zde umístěno kamenné desatero ze zbořené židovské synagogy. Patrně krátce po založení kostela vznikl v bezprostřední blízkosti hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1924.
17. Kaple sv. Rocha
Zde se pochovávali nejen zemřelí morem a jinými nakažlivými nemocemi, ale i žebráci či sebevrazi. Uvnitř kaple je renesanční oltáři k s vyobrazením morových světců sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rosálie.
18. Muzeum Šumavy
Muzeum sídlí ve Voprchovském domě č.p. 40.Základy tohoto domu pochází ze 14. stol. a je jednou z nejvzácnějších stavebních památek ve městě. I po renesanční přestavbě zůstaly zachovány původní gotické klenby, portál a štíty zadního traktu. Atypický renesanční štít se zvoničkou, který získala budova v r. 1600, je vysoký téměř jako vlastní stavba a prozrazuje vliv italské architektury. Dlouhá léta sloužila budova jako Děkanství (1775-1936). Vpravo od brány najdete kamennou hlavu. Jak praví pověst, jedná se o hlavu měšťanské dívky, která sem byla umístěna na paměť dívčina zmrtvýchvstání Najdete zde expozice věnované sušickému sirkařství, regionálním dějinám, sušickému cínovému- pokladu a sklářství na Šumavě. Unikátem sušického muzea je mechanický betlém
.JPG)
.jpg)
