Parametry trasy:
Vzdálenost výchozího bodu od Sušice: 13 km
Parkování: u Coopu naproti kapličce – neplacené
Autobusová zastávka: Nezdice na Šumavě (linky 976, 977)
Délka trasy: 20 km
Převýšení: 275 m
Časová náročnost: 2,0 hod.
Vhodné pro: cyklo - po silnicích III. a IV. třídy - slabý provoz
Trasa:
Nezdice na Šumavě - Strašín - Soběšice - Bukovník - Žihobce - Rozsedly - Nezdice na Šumavě
.jpeg)
NEZDICE NA ŠUMAVĚ
Nezdice se rozkládají v příkrém kopci šumavského podhůří a ve stínu nejvýše položeného královského hradu Kašperk a zalesněnými vrchy Javorníku, Ždánova a Sedla. S ohledem na polohu obce tu bylo živobytí mnohem složitější než ve vesničkách níže položených a těch, které se rozkládaly na obchodních cestách. I proto tento kraj patřil v minulosti k velké slávě cirkusových muzikantů a světáků stejně jako v nedalekém Strašíně. Muži, aby zabezpečili své rodiny odcházeli vydělávat do světa jako muzikanti, stavěči cirkusových šapitó. K nezdické obci patří také vesnička Pohorsko či Ostružno, obě dějištěm Klostermannových knih. Dnes jsou Nezdice známé například jako místo, kde se vyrábějí vinuté skleněné perle. V Nezdicích se nachází velmi pěkné Muzeum řemesel se stálou expozicí tradiční řemeslné výroby v tomto kraji. Součástí vybavení je také původní pec na pečení chleba, kde se pravidelně konají ukázky pečení pro veřejnost. Na Pohorsku je pak zajímavostí lovecký zámeček Zaluží, který se nachází na okraji obce a sloužil Lamberkům. Dnes je veřejnosti nepřístupný, ale jsou odsud pěkné výhledy do kraje.
STRAŠÍN
Strašín má stejně jako Nezdice světáckou minulost. Obec v tzv. Podlesí vznikla ze šumavských samot, které se postupně rozšiřovaly a spojily v jednu. O vzniku názvu obce se traduje několik pověstí a domněnek. Podle některých prý tady v minulosti došlo k nějaké strašné nebo strašidelné událostí. Ve staré knize, která prý bývala uložena v žihobeckém kostele se psalo Strašeň locus horribilis - Strašeň místo hrůzné. Opak je ovšem pravdou, Strašín a jeho okolí položené pod horou Ždánov je s monumentálním kostelem Narození Panny Marie místem, které rozhodně stojí minimálně za zastávku. Kostel Narození Panny Marie byl postaven na základech starší stavby v letech 1736 - 1739 a stal se významným poutním místem spojeným s mnoha zázraky. Kdysi se tu prý místnímu knězi zjevila Panna Marie s Ježíškem v náručí a prstem vytlačila důlek v kameni, který se nachází naproti vchodu do kostela. V tomto důlku je stále voda, která má údajně léčivé účinky a celé toto místo je považováno za silný energetický bod.
SOBĚŠICE
Obec Soběšice byla odjakživa zemědělskou vesnicí. Místní obyvatelé byli poddanými, kteří robotovali na půdě feudálů. V obci také není žádná historická dominanta a i proto jsou informace o počátcích vesnice velmi strohé a kusé. Obec má zemědělský charakter i dnes a trvale tu žijí asi čtyři stovky obyvatel. Centrem života v obci je místní Obchodní družstvo Soběšice, které se úspěšně transformovalo z bývalého JZD, rozšířilo svou činnost a mimo tradiční zemědělské výroby provozuje také hotel Agri nebo ekologickou farmu a v místní bioplynové stanici vyrábí elektrickou energii. Areál je také možné navštívit s průvodcem. Nebo si udělejte procházku po naučné stezce hajného Nasse, která vede nedalekým soběšickým hájem.
BUKOVNÍK
Bukovník má cirkusovou minulost, pocházel a odsud slavná cirkusová rodina Kludských. tato malebná obec se nachází na úpatí tajemné hory Blažňov, najdete tu jeden z nejstarších kostelů v regionu, kostel sv. Václava. Druhou dominantou je sýpka, kde bylo v září 2024 otevřeno muzeum Špejchar seznamující návštěvníky s historií kraje. Už samotné okolí sýpky je ovšem jedinečné svými výhledy do kraje. Historii místa také doplňuje krátká naučná stezka Místy bojů Třicetileté války, po které tu zůstalo mnoho stop.
ŽIHOBCE
patří k nejstarším obcím v Pošumaví s písemnou zmínkou již v roce 1045, kdy byly součástí majetků břevnovského kláštera. V centru obce stávala tvrz, za husitských válek vypálená a později udávána jako pustá. Na jejích základech byl v roce 1603 rodem Koců z Dobrše vybudován renesanční zámek, který se stal přirozeným centrem obce. V 17. století patřil francouzskému rodu Isellin, který jej barokizoval. Od počátku 18. století nastává nejvýznamnější období zámku i obce, když Žihobce a okolní panství kupuje pasovský biskup Jan Filip z Lamberka. Lamberkové tu pak žili až do 20. století a zasadili se celkový rozvoj. Při zámku vznikl anglický park, oranžerie, ze které bylo později vybudováno divadlo nebo konírna. Do povědomí se nejvíce zapsal kníže Gustav Joachim, který byl majitelem panství od 40. let 19. století. Právě v Žihobcích se zakoukal do místní dívky, dcery šafáře Kateřiny Hrádkové. Tu si nakonec po mnoha peripetiích vzal a měli spolu 10 dětí. Nejen s tímto příběhem, ale s celou historií, či informacemi o přírodě a významné kolonii netopýrů se lze seznámit v místním muzeu Lamberské stezky, které se nachází v západní části zámku. V Žihobcích, které lze považovat za kulturní srdce Pošumaví ale lze navštívit také výrazný kostel Proměnění Páně, Finské centrum Stella Polaris nebo soukromou Galerii Netopýr. V obci je také pěkný sportovní areál s koupalištěm, kempem a občerstvením.
.jpg)
